Je logické, že každý člověk vyznává úplně jinou společnost. Někdo má rád společnost takovou, kde je opravdu klid a zábava, ale někdo zase má rád takovou společnost, kde je všelijaká akce a jsou tam například samí příjemní extrovertní lidé. Musím uznat, že já to mám nějak tak půl napůl, protože když jsem se svými kamarády a je nás tam hodně, tak jsem velice otevřený člověk a mám ráda společnost s extrovertními lidmi. Ale jelikož když jsem někde v nějaké společnosti, kde vůbec nikoho neznám, tak je mi to velice nepříjemné a stydím se. Protože jsem od přírody asi hodně stydlivý člověk a když někoho v okolí neznám, tak jsem taková nesměla a vůbec ani nevím proč.
A nedokáži se s ostatními lidmi bavit. Nevím proč to tak mám, protože znám také opravdu hodně lidí, kterým třeba seznamování s cizími lidmi nedělá vůbec žádný problém. A to například třeba můj bratr. Můj bratr má tolik přátel a tolik známých, že ani on sám by to nespočítal, protože ani on sám neví, kolik jich má. A to bratrovi docela také závidím, protože on se tak nikdy nenudí a vždy má možnost jít s někým ven.
Já mám pouze dvě nejlepší kamarádky a známých mám opravdu tak málo, že jich není možná ani deset. Protože já se neumím seznamovat. To ale neznamená, že nemám ráda společnost lidí. A já lidi mám ráda, ale bohužel se mi nějak nedaří to, abych s nimi měla navazovat nějaký kontakt. A to ani nemluvím o tom, jak moc jsem se styděla, když jsem měla políbit svého přítele poprvé. byla jsem celá rudá až na záda! A opravdu, i když jsem se styděla, tak nakonec všechno dopadlo skvěle a musím uznat, že jsem ráda, že jsem do toho šla. I když se stále bojím velké společnosti lidi, tak se stále snažím udělat to, abych se přestala bát hodně lidí a abych se také seznamovala dál s cizími lidmi. Uvidím, jak se situace bude dále vyvíjet.