Já si myslÃm, že lidé by se mÄ›li sdružovat v takové spoleÄnosti, která je nÄ›ÄÃm zajÃmavá. A v takové spoleÄnosti, kdy ÄlovÄ›ku nÄ›co to dává, co jim dává nÄ›co pozitivnÃho. Já sama opravdu bych nechtÄ›la být v takové spoleÄnosti, kde bych se jenom trápila a kde by mi bylo smutno. Nebo kde bych také trpÄ›la nÄ›jakým stresem a nedej bože, také potom syndromem vyhoÅ™enÃ. A věřte, že jsem už mÄ›la jednou syndrom vyhoÅ™enÃ. A povÃm vám, že je to opravdu hodnÄ› stresujÃcà a trvá dlouho, než se z toho dostanete. Moje kamarádka zase je v takové spoleÄnosti, kde je opravdu hodnÄ› lidà pozitivnÄ› naladÄ›ných.
Tohle jsem také vždycky chtÄ›la. Jenomže nÄ›kdy je to opravdu hodnÄ› složité, abyste naÅ¡li takovou spoleÄnost, která je pozitivnÄ› naladÄ›ná anebo která je taková, jako jste vy. MÄ› samotnou vždycky uchvátà fakt, když tÅ™eba nÄ›kdo mi Å™ekne, aÅ¥ jdu pracovat tam a tam anebo aÅ¥ se jdu projÃt tam a tam. JednoznaÄně ono se to lehce Å™Ãká, ale také těžce se to potom dÄ›lá. Těžce se to provozuje. Proto je nejlepÅ¡Ã, když lidé také si uvÄ›domÃ, že ÄlovÄ›k nemůže dÄ›lat tÅ™eba to, co se mu zlÃbÃ, že nemůže být v takové spoleÄnosti lidÃ, kde chce, protože nÄ›kdy je to jednoznaÄnÄ› nedostupné.
TÅ™eba když máte takové zamÄ›stnánÃ, kde je potom velice těžké odejÃt anebo sehnat nÄ›koho, s kým si budete dobÅ™e rozumÄ›t. A s kým si budete povÃdat. Proto je podle mého názoru opravdu hodnÄ› důležité, abyste tÅ™eba pÅ™i polednà pauze se Å¡li se svou kolegynà anebo s kolegou nÄ›kam projÃt, popovÃdat si, dát si kávu. A Å™Ãct si nÄ›jaké pÅ™ÃbÄ›hy ze života anebo různé vÄ›ci anebo se bavit o svých zájmech a o svých zálibách. Podle mého názoru každý ÄlovÄ›k má své záliby a také urÄitÄ› by byl rád, kdyby se s tÃm nÄ›komu mohl svěřit anebo máte nÄ›jaké problémy? Co tÅ™eba vyzkouÅ¡et nebo nÄ›jakého terapeuta? I tohle je možné. V dneÅ¡nà dobÄ› nenà vůbec ostuda navÅ¡tÃvit odbornÃka.Â